Informační a turistické centrum na Zelené Hoře

Vstupní objekt stojí na nejzazším místě řešeného území, co nejdál směrem od poutního kostela. Tvarově objekt připomíná prostý obyčejný dům, ale tím, že je obložen pouze z jednoho materiálu, kamene, je v podstatě sochou. Objekt nemá skoro žádné architektonické detaily. Jeho jednoduchost a skromné ​​rozměry umocňují vztah ke kostelu sv. Jana Nepomuckého. Redukce a minimalismus architektury je přímou reakcí na kulturní památku. Minimalizujeme objekt objemově, tak i zvoleným materiál. Tímto přístupem zároveň posouváme objekt do abstrahované polohy. Toto počínání je důležité z důvodu, že byla pro návrh objektu zvolena jednoduchá forma navazující ve velké míře na své okolí. Tato lehká zvláštnost je tedy odůvodněná významností objektu. Střecha se vizuálně propojuje se zdmi a je tak lépe čitelný jednoduchý čistý tvary návrhu a inspirace archetypem se stává naléhavou a nepopíratelnou. Materiál kamene navíc požaduje určitý způsob navrhování. Kameni nesluší velké horizontální otvory s překlady, konzoly, je těžký a domy z něj by jako těžké tektonické objekty měly i působit. Měly by být vrostlé do země.

Prostor uvnitř stavby přesně kopíruje její vnější kamenou a symbolickou podobu. Interiér je definován světelnou trhlinou se sochami Matyáše Bernarda Brauna. Forma stavby je jednoduchá, klidná. To se daří architektonickým jazykem, který na sebe nepoutá přehnanou pozornost a je uměřený svému významu.