Muzeum Říčany

Objekt nemá skoro žádné architektonické detaily. Jeho jednoduchost a skromné ​​rozměry umocňují vztah k zřícenině hradu. Redukce a minimalismus architektury je přímou reakcí na kulturní památku. Minimalizujeme objekt objemově, tak i zvoleným materiál. Tímto přístupem zároveň posouváme objekt do abstrahované polohy. Toto počínání je důležité z důvodu, že byla pro návrh objektu zvolena jednoduchá forma navazující ve velké míře na své okolí. Tato lehká zvláštnost je tedy odůvodněná významností objektu. Střecha se vizuálně propojuje se zdmi a je tak lépe čitelný jednoduchý čistý tvary návrhu a inspirace archetypem se stává naléhavou a nepopíratelnou. Prostor uvnitř stavby přesně kopíruje její vnější kamenou a symbolickou podobu. Interiéru výstavního prostoru dominuje podélný světlík, který se propisuje do vnějšího výrazu tvarovou nuancí ve vrcholu seříznutou střechou.

Novostavba ponechává stávající kamenné zdi nedotčené. Zároveň s nimi prostřednictvím zvolené materiality nového objektu vytváří dialog. Povrchová úprava stěn otryskáním odkryje markantní drť z přírodního kamene povrchu, zrna se dostatečně otlučou a ukáží jejich přírodní složku ve své kráse a brilanci. Obklad z betonu tak dostane přirozený ušlechtilý kamenný povrch, který objekt přirozeně integruje do kontextu hradního torza.

Stěny intervence definují vnitřní prostor v maximální možné míře nedělený. Výstavní prostor v patře zastřešuje šikmá střecha ve sklonu 45°, která svojí valbovou formou a kamenným povrchem tvořeným z jednotlivých pásků rovněž zapadá do svého okolí. Její čisté hladké provedení vytváří harmonický kontrast mezi surovým torzem a čistotou soudobého provedení. Světlík korunuje vrchol střechy a vytváří mystickou atmosféru v interiéru pavilonu.

Tímto přístupem zároveň posouváme objekt do lehce abstrahované polohy. Toto počínání je důležité z důvodu, že byla pro návrh objektu zvolena jednoduchá forma navazující ve velké míře na své okolí. Tato lehká zvláštnost je tedy odůvodněná významností objektu pro obec. Střecha se začíná vizuálně propojovat se zdmi a jsou tak lépe čitelné jednoduché čisté tvary návrhu a inspirace archetypem se stává naléhavou a nepopíratelnou. Materiál cihly navíc požaduje určitý způsob navrhování. Cihle nesluší velké horizontální otvory s překlady, konzoly, je těžká a domy z ní by jako těžké tektonické objekty měly i působit. Měly by být vrostlé do země.