Památník aviatika Jana Kašpara
Prostor pro umístění památníku aviatika Jana Kašpara je vymezen v západním závěru třídy Míru. Uliční prostor se zde rozšiřuje a vytváří náměstí nálevkovitého tvaru s dominantou budovy Magnum při západní hranici veřejného prostoru. Budova Magnum stojí na místě původního objektu hotelu Veselka, kde se Jan Kašpar roku 1883 narodil, tento fakt je připomínán pamětní deskou osazenou v dlážděné ploše u nároží budovy. Majitelem hotelu byl otec Jana Kašpara František Kašpar, který svého syna v jeho snažení podporoval a vložil do záměru nemalé finanční prostředky. Vazba památníku na místo původní stavby hotelu Veselka sebou nese symbolickou vazbu těchto dvou osob.
Od začátku nás zajímalo nenásilné začlenění památníku do prostředí a přirozené zapojení lidí do přímého kontaktu s objektem. Formální pojetí samotného objektu vnímáme jako zobrazení podstaty snažení Jana Kašpara, životní cesty v běhu času, jeho vlastností, zdarů a nezdarů, to vše spojeno ve znaku prezentujícím obor jeho činnosti aviatiku. Snaha o mnohovrstevné sdělení nás vedla k jednoduché geometrické formě s drobnými detaily, která dává prostor interpretaci pozorovatele. Objekt je abstrahovanou formou evokující vzletovou trajektorii letadla a cestu stoupající k vytyčenému cíli, má lineární charakter. Protáhlá proporce je současně reakcí na charakter prostoru náměstí. Orientace je daná směřováním do těžiště prostoru a ve směru legendárního letu Jana Kašpara z Pardubic do Prahy. Směrem k těžišti hmota graduje a končí v náznaku pokračující trajektorie. Odchýlení linie od přirozených směrů prostoru a úprav rekonstrukce třídy Míru vnáší do místa napětí a prostorovou hru, současně vychází vstříc kvalitě exponovaných pohledů v linii hlavní komunikační osy. "Čelní" hlavní pohledová strana s aplikací detailu ve formě zapuštěného reliéfu zosobňujícím prvkem podpisu Jana Kašpara a základními životopisnými daty v linii kopírující horní hranu objektu symbolizující časovou osu jeho života.
[ Celý text ]Forma má ještě jeden symbolický význam počítající se zapojením a užíváním obyvateli a návštěvníky města Pardubic. Šířka objektu je svou štíhlostí stejná jako u kladiny, která je typickým gymnastickým nástrojem pro cvičení rovnováhy. Pohyb na úzké, postupně zvyšované ploše vyžaduje odvahu a podporuje vůli překonat strach z pádu. Stejné vlastnosti musel prokázat i Jan Kašpar při své cestě k úspěchu. V kontrastu k jednoduché formě jsme zvolili materiálové řešení typické pro klasické sochařské dílo postupem času získávající patinu a známky dotyku exponovaných ploch jako záznam lidské aktivity. Doplňkem jsou liniová světla v patě po obou stranách, které objekt nechávají vyznít i v nočních hodinách.
Materiálové a technologické řešení
Nosná konstrukce objektu památníku je ocelová žárově zinkovaná. Hlavní nosné prvky rámové konstrukce tvoří svařované válcované U profily. Jsou použity na svislé prvky sloupů proměnlivé výšky umístěné v pravidelných vzdálenostech 1.500 mm v ose objektu. Horní hrana konstrukce je tvořena šikmými a vodorovnými prvky kopírujícími tvar horního líce objektu. Ve spodní části jsou sloupy spojeny vodorovnými prvky pod úrovní terénu. V posledních několika polích jsou vypuštěny. Rámová konstrukce je v ose zavětrována pomocí ocelových tyčových táhel. Nosná konstrukce je doplněna v rastru po 500 mm podkladní konstrukcí pro opláštění, ta je tvořena válcovanými L profily svařenými s hlavní nosnou konstrukcí z obou stran slícovaná s vnějším okrajem rámů. Pro větší tuhost podkladní konstrukce je možné ve vhodných pozicích provázání zdvojené konstrukce ocelovou pásovinou. Ocelová konstrukce je opláštěna plechem resp. sletovanými bronzovými odlitky tl. 8 mm v některých částech se zapuštěným reliéfem textové grafiky s předpokladem možného místního zesílení stěny plechu. Opláštěná nosná konstrukce je kotvena v místech sloupů pomocí patních plechů do základové konstrukce tvořené železobetonovými patkami. Kotvení je skryto pod úrovní terénu ve skladbě zpevněné plochy žulové dlažby. Vzhledem k délce objektu bude navržena dilatace konstrukčních částí a dělení konstrukce pro možnost přepravy a následného osazení na místě. Některé spoje a finální úpravy budou provedeny na místě. Návrhem je zachováno materiálové a skladebné řešení okolních ploch definované projektem rekonstrukce třídy Míru. Liniová LED svítidla v patě po obou stranách objektu jsou zápustná v rámci skladby zpevněné plochy s napojením na síť veřejného osvětlení.
| projekt: | Památník aviatika Jana Kašpara v Pardubicích |
| autor: | Karel Filsak, Michaela Dejdarová |
| fáze: | architektonicko-výtvarná soutěž |
| ocenění: | postup do závěrečného kola soutěže |
| datum: | 2013 |