Rekonstrukce památkově chráněného objektu č. p. 171 v Modřicích

K rekonstrukci a adaptaci historické budovy je možné přistupovat v zásadě dvěma způsoby, buď se vůči stavbě vymezit kontrastně a jasně ukázat, co je nové a co původní, nebo barokní tvarosloví napodobovat, a rozdíl mezi novým a starým stírat, což je princip lživý, který vede k nečitelnosti historické hodnoty stavby. Volíme princip kontrastu a vkládání. Intervence související s adaptací budovy nejsou nikterak razantní, barokní tvarosloví očišťujeme na konstrukční podstatu. Nekvalitní detail, který ničí pocit z celku, upravujeme do původní podoby či zjednodušujeme. Jakási barokní abstrahovanost prostoru zesílí kontrast mezi novým a starým a dobrým pocitem ze starého. Nové stavební zásahy jsou zaměřeny na obnovu původního základního členění, které bylo v průběhu let překryto nevhodnými dispozičními zásahy často bez respektu k prostorovému členění a klenbám. Prostory očišťujeme od těchto zásahů a necháváme je vyznít v jejich původní ryzosti. Při rekonstrukci domu jsou akcentovány původní architektonické principy. Úpravy ve velké míře respektují původní charakter, materiály a historické prvky. Obecně byla snaha o to, aby nové úpravy byly co nejcitlivější k původnímu. Snahou bylo vyhnout se u stávajícího objektu novodobým stavebním systémům. Velkou měrou jsou úpravy navrženy tak, jako by měly být realizovány ve 2. pol. 19. stol.. Tam, kde nebylo možné vzhledem k současným požadavkům na stavby, realizovat úpravy dle historické tradice, volíme v omezené míře kontrastní řešení. Je tak často kvůli návaznostem na zaklenuté prostory, nebo v místech, kde by došlo tradičními postupy ještě k většímu zásahu do původních konstrukcí.

Dispoziční a provozní řešení
Vytvořenými provozními vazbami se ze dvora stává živelné centrum objektu. Dvůr je volně přístupný i mimo otevírací hodiny muzea a knihovny. Jižní a východní křídlo je věnováno provozu muzea. Do západního křídla hospodářských budov je umístěn prostor kavárny se sálem, které se otevírají do prostoru dvora. Na západní křídlo navazuje přístavba knihovny, která svým vnějším obvodem kopíruje stávající zeď při severní hranici pozemku. Při východní hranici v pohledu do ulice Benešovská stavba kopíruje štít stávajícího objektu garáži, který byl zbourán a nahrazen novým severním křídlem. Knihovna je přístupná samostatným vstupem ze dvora. Knihovna pro své potřeby využívá i prostoru podkroví hospodářských staveb nad sálem. Jednotlivé provozní částí jsou spolu propojené prostřednictvím baru se sálem. Je však možné i jejich vzájemné oddělení a časová flexibilita. Umístění baru se sálem do západního hospodářského křídla pak umožňuje jeho pronájem na soukromé akce a využití i mimo otevírací dobu knihovny s muzeem. V úrovni přízemí jsou zachovány veškeré původní vstupy, na které navazují jednotlivé provozní celky. V místě východního vjezdu do dvora je navržena obnovená brána čitelná z dobových fotografií. Zachována je i možnost průjezdu z jižní strany. Zde je osazena replika původní brány. Počítáno je však s jejím zateplením a trvalým uzavřením tak, aby bylo možné prostor za ní věnovat prostorům depozitáře velkých strojů. Zdá se nám dobré tento prostor věnovat právě tomuto účelů. Částečně tak totiž ožívá jeho původní určení jako maštalí. Prostory v levé části jižního křídla jsou využity pro účely přístupného depozitáře. Do budoucna je však možné pro zesílení komunitního charakteru objektu využít prostor jinak. Historicky nejhodnotnější sklepní prostor s unikátními dobovými detaily je ponechán prázdný bez jasně definovaného využití v idei, že bude sloužit sezóně pro komunitní účely dle potřeby či slavnostech pořádaných městem. Pro zatraktivnění by bylo možné uvažovat o malé vinárny či dětské klubovny. Přístup je zajištěn samostatným vstupem z prostoru portiku. Hygienické zázemí je umístěno tak, aby jej bylo možné využít pro všechny jednotlivé části provozu i mimo otevírací dobu. Bezbariérově je přístupné celé přízemí a knihovna v patře. Výstavní prostor muzea by bylo možné bezbariérově napojit pouze se zásadním vstupem do stávajících konstrukcí, který by byl v rozporu se snahou o očištění a zachování původního charakteru stavby.