Návrh i umístění budovy nového obecního úřadu vychází z jeho urbanistické mise: vytvoření reprezentativního prostoru centra obce. Obecní úřad je domem pro veřejnost. Budova úřadu by měla vzbuzovat respekt a vážnost, její jádro by mělo být pevné, zároveň by měla být vlídná a hlavně otevřená.
[ Celý text ]Forma stavby je jednoduchá, klidná. Objemem odpovídá okolní vesnické zástavbě. Svým pojetím má nová budova upozorňovat, že se jedná o stavbu veřejnou a tedy výjimečnou. Toho je docíleno zvolenou materialitou i detailem. Rozdělení programu do dvou objektů jasně definuje venkovní prostor a zároveň měřítkově přibližuje navržené objekty okolní zástavbě.
Stavební program je přehledně rozdělen do dvou samostatných hmot obecního úřadu a objektu hasičské zbrojnice. Mezi těmito dvěma budovami se stanovými, resp. valbovými střechami je pak vymezen venkovní prostor dvora s charakterem „návsi“ se zachovanými vzrostlými stromy. Forma stavby je jednoduchá, klidná. Objemem odpovídá okolní vesnické zástavbě. Svým pojetím má nová budova upozorňovat, že se jedná o stavbu veřejnou a tedy výjimečnou. Toho je docíleno zvolenou materialitou i detailem. Rozdělení programu do dvou objektů jasně definuje venkovní prostor a zároveň měřítkově přibližuje navržené objekty okolní zástavbě.
Nový obecní úřad se nachází v čele veřejného prostoru. Jasně definuje monument občanské samosprávy. Taková stavba by měla být jednoduchá, klidná, ale dostatečně silná a figurativní. Jelikož jde o stavbu veřejnou, měřítko její fasády z předprostoru může (má) být o řád významnější než okolní soukromé stavby. To se daří architektonickým jazykem, který na sebe nepoutá přehnanou pozornost a je uměřený svému významu.
Ideou dispozičního řešení vyplývajícího z typologie a požadavků formulovaných v soutěžních podmínkách je podpoření komunitního významu budovy. Nejdůležitější část provozu – společenský sál, je umístěný v návaznosti na venkovní prostor mezi domy s možností bezbariérového propojení. Práce s přechodem mezi vnitřkem a vnějškem skrz sál nabízí v letních měsících, kdy je možné sál otevřít, živý prostor pro setkávání obyvatel.
Dispozice domu je navržena co nejúsporněji. Provozní schéma řešíme ve snadno pochopitelném dispozičním schématu kříže. Hlavní vstup do objektu je z prostoru „náměstí“ situován na osu jižní fasády. Je krytý ustoupením dveří od líce fasády i zdůrazněný markýzou z probarvovaného betonu.
Na hlavní vstup navazuje zádveří a komunikační osa, na kterou se pojí všechny ostatní provozy. Uprostřed dispozice je vytvořená čtvercová hala osvětlená světlíkem, ze které je napojeno schodiště do patra po jedné straně, s výtahem a soc. zázemím na straně druhé. Vstup do jednacího sálu je umístěn na hlavní ose. Je tak zdůrazněn jeho význam coby prostoru, ve kterém dochází k projednávání věcí veřejných. Sál je řešen s četným množstvím oken tak, aby bylo možné z veřejného prostoru zahlédnout aktuální dění v sále a případně se stát přímým aktérem dění. V horním patře jsou do čela objektu umístěny kanceláře s pracovnou starosty. Do zadního traktu je pak umístěna knihovna, pro kterou je výhodnější i severní orientace.
projekt: | Víceúčelový dům v Hlásné Třebani |
autor: | Karel Filsak |
spolupráce: | Norbert Lichý |
fáze: | architektonická soutěž |
hodnocení: | 1. místo |
datum: | 2021 |